Komerční banka, a.s.Národní soustava kvalifikací
Proč se registrovat?

Monitoring sucha Agrární komora ČR na Facebooku

KONSORCIUM

AK ČR - Agrární komora České republiky

- Agrární komora České republiky (AK ČR) byla zřízena zákonem. Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství, prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, poskytuje poradenství a informační služby na celém území ČR. AK ČR od roku 1993 pomáhá zachovat tradiční kvalitu českého zemědělství. AKČR svým jednáním pomáhá rozvoji zemědělství a venkova České republiky.

Kalendář akcí

«Listopad 2018 »
č.t.PoÚtStČt SoNe
44.    1234
45. 567891011
46. 12131415161718
47. 19202122232425
48. 2627282930  
14 ukázka zápisu akce AK
 
14 ukázka zápisu akce škol
 
14 takto označený den
se konají akce AK i akce škol
legenda

Dnešní akce:
Dnes se koná 1 akce. přehled konaných akcí naleznete zde ›

Dnešní akce škol:

Na tento den není naplánovaná žádná akce.

Kurzovní lístek

16. 11. 2018

EuroEuro25,985
DolarDolar22,992
LibraLibra29,392
zdroj: www.cnb.cz

anketa
Hodnotíme aktuální dění…

Agrární komora připravila pro Českou televizi 13ti dílný cyklus o našem zemědělství, který se vysílá od 5.11. do 17.12., vždy v pondělí a ve čtvrtek. Seriál

Sleduji 60%
Nesleduji 40%

počet hlasů celkem: 127


Duben
19
2013

Vznik, vývoj a reformy Společné zemědělské politiky

Společná zemědělská politika (dále v textu jen SZP; známá též pod zkratkou CAP – Common Agricultural Policy) je nejstarší politikou Evropských společenství. Římská smlouva z roku 1957 stanovila pro zemědělství několik základních cílů, které byly potvrzeny i Lisabonskou smlouvou.

Konkrétně jde o tyto cíle:

  • zvýšení produktivity zemědělství pomocí technic­kého rozvoje a optimálního využití výrobních faktorů, zejména pracovní síly,
  • zajištění spravedlivé životní úrovně zemědělského obyvatelstva zejména zvyšováním individuálních výdělků zemědělců,
  • stabilizace trhů,
  • pravidelné zásobování zemědělskými výrobky,
  • zajištění přiměřené ceny pro spotřebitele.

McSharryho reforma

Koncem osmdesátých let bylo zřejmé, že SZP je nutné reformovat, a to jak z důvodu zastaralosti některých opatření, tak rovněž z důvodu probíhajících rozhovorů o liberalizaci světového obchodu v rámci Uruguayského kola rozhovorů GATT probíhajících v letech 1986 až 1994.

Reforma přijatá v roce 1992 přišla s kompromisem mezi závazkem snížení ceno­vých dotací a nutností udržet přiměřené příjmy zemědělců. Nový mechanismus omezil dotace vázané na velikost výroby a naopak posílil význam dotací a podpor, které se týkaly přímo výrobních faktorů, a tak nezávisle na objemu produkce směřovaly rovnou k výrobci. V oblasti pěstování obilnin bylo poskytování podpor podmíněno povinným ponecháním části orné půdy ladem. Reforma zásadně ovlivnila dva sektory – pěstování obilnin a produkci hovězího masa. Jednalo se o oblasti, kde byly náklady SZP nejvyšší a situace si žádala výraznou změnu. S implementací vzrostl význam kompenzací a naopak cenové intervence a podpory ustoupily do pozadí.

Agenda 2000

Výdaje na Společnou zemědělskou politiku i přes McSharryho reformu v roce 1994 stále dosahovaly výše okolo 40 miliard EUR. V červenci 1997 představila Komise komplexní materiál nazvaný „Agenda 2000 – Za silnější a širší Evropu“. Komise v této analýze identifikovala pět základních oblastí, kde bude zapotřebí uskutečnit reformy, včetně zemědělství. Přijatá reforma pomohla omezit intervence na trhu pomocí snížení intervenčních cen. Agenda 2000 zdůraznila také důležitost rozvoje venkova.

Mid-term Review

Cílem revize v roce 2003 bylo zvýšení konkurenční schopnosti zemědělství, a to jak uvnitř EU, tak i mimo ni, přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměření na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat (welfare). Zjednodušeně řečeno, zemědělský producent se má díky těmto reformním krokům stále více orientovat ve svém rozhodování podle signálů trhu a požadavků  společnosti (spotřebitelů) a neprodukovat komodity, o něž není zájem, nebo jsou na trhu těžko uplatnitelné.

Reforma se zaměřila na tyto okruhy:

  • Odstranění vazby na produkci (decoupling) - odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci zavedením jednotné platby na farmu, což v praxi znamená, že zemědělský výrobce získává jednu platbu namísto několika plateb.
  • Respektování standardů na úrovni farmy (cross – compliance) – základem jsou definované zákonné požadavky na hospodaření (veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin, životní prostředí, řádné zacházení se zvířaty) a dobré zemědělské a ekologické podmínky.
  • Modulace – jedná se o přesun přímých podpor zemědělcům na rozvoj venkova.
  • Finanční disciplína (degresivita) – degresivita měla být uplatňována u farem s platbami nad 5 000 EUR. Farmy s platbami do 5 000 EUR byly z tohoto opatření vyjmuty.
  • Rozvoj venkova – podpora těchto oblastí: kvalita potravin, welfare, nové technologie pro zpracování potravin. Dále budou podporováni mladí farmáři, malí zpracovatelé, programy kvality potravin, skupiny producentů (do 70 % nákladů). Rovněž budou poskytovány podpory pro zavedení standardů na farmách a účasti na tzv. poradenském systému.
  • Poradenský systém (audit farem) – smyslem zavedení zemědělského poradenského systému je pomáhat zemědělským producentům při aplikaci standardů v agroenvironmentální oblasti, v oblasti kvality a bezpečnosti potravin a pohody zvířat (cross - compliance).
  • Rozdělení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) naEvropský zemědělský záruční fond (EAGRD - pro přímé platby) a na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD).

Kontrola funkčnosti SZP (Health Check)

Dne 20. listopadu 2008 dosáhly členské státy dohody nad kompromisním návrhem změn v SZP. Členské státy EU se shodly na:

  • Sazbě povinné modulace stanovené na 10% (5 nyní + 5 dodatečných) od  roku 2013.
  • Úplném vyloučení zemědělských podniků s platbou od 100 000 EUR do 300 000 EUR z  progresivní modulace.
  • Dodatečné progresivní modulaci u podniků s platbou nad 300 000 EUR ve výši 4%.
  • Míře financování modulovaných prostředků ze zdrojů EU - příspěvku EU 75% u základní sazby; příspěvku EU 90% v regionech konvergence (tj. celá ČR mimo Prahy).
  • Rozšíření podpory citlivých oblastí zemědělství - stropu pro vázané platby pro vybrané citlivé sektory do výše 3,5%.
  • Možnosti financování opatření v rámci programu rozvoje venkova z dodatečně modulovaných prostředků - uznatelnosti některých existujících opatření programů týkajících se řešení tzv. nových výzev k financování z dodatečně modulovaných prostředků. Jedná se o opatření související s adaptací na klimatickou změnu, obnovitelnými zdroji, managementem vodních zdrojů, biodiverzitou, sektorem mléka a inovativními přístupy.

V zemědělské oblasti byly v rámci kontroly funkčnosti SZP definovány nové výzvy pro zemědělství (řízení rizik, klimatická změna, biopaliva, voda, biologická rozmanitost), které byly podpořeny i v rámci Evropského plánu hospodářské obnovy schváleného v roce 2009.

SZP po roce 2013

V návaznosti na Sdělení EK k budoucí podobě SZP po roce 2013 vydané v listopadu 2010 a balíček návrhů k podobě příštího víceletého finančního rámce z června 2011, představila EK dne 12. 10. 2011 legislativní balíček k budoucímu směřování SZP zahrnující návrhy týkající se přímých plateb, společné organizace trhů, rozvoje venkova a horizontálních otázek. 

Stávající reformní návrhy vycházejí ze Sdělení EK o budoucnosti SZP, jehož cílem bylo reagovat na budoucí výzvy pro zemědělství a venkovské oblasti a vytyčit cíle stanovené pro SZP, kterými jsou zejména životaschopná produkce potravin; udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a vyvážený územní rozvoj.

Irské předsednictví, které v první polovině roku 2013 předsedá Radě EU, si  v rámci svého ambiciózního programu vytýčilo dosažení dohody o budoucí podobě SZP na půdě Rady EU do konce března t.r., což se mu podařilo naplnit, neboť Rada dosáhla na svém zasedání dne 19. 3. dohodu na společném postoji k legislativním návrhům k budoucí podobě SZP. Dohodu mezi institucemi pak předpokládá do konce června t.r.

Nutno podotknout, že pokrok ve vyjednávání sektorové legislativy byl velmi úzce navázán rovněž na dosažení dohody o Víceletém finančním rámci (2014 – 2020). Po krachu jednání hlav států a premiérů v listopadu 2012 se dohody podařilo dosáhnout až právě pod patronací irského předsednictví, kdy na svém jednání ve dnech 7. – 8. 2. 2013 Evropská rada nalezla shodu na finančním rámci pro nadcházející programové období.

Nalezením shody na společném postoji Rady jak v případě legislativy k SZP, tak k Víceletému finančnímu rámci diskuse nicméně nekončí. Jedná se pouze o první, byť velmi podstatný krok, neboť pod taktovkou irského předsednictví budou následovat intenzivní vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. S ohledem na značnou názorovou nejednotnost v rámci těchto tří institucí se dá předpokládat, že nalezení kompromisu bude složité.


Společná zemědělská politika EU po roce 2013

Dne 18. 11. 2010 zveřejnila Evropská komise oficiální verzi Sdělení k budoucí podobě Společné zemědělské politiky. Jedná se o materiál, jehož formální prezentace na půdě Rady EU proběhla dne 29. 11. u příležitosti zasedání ministrů zemědělství a který byl zároveň velmi obecným předvojem konkrétních legislativních návrhů očekávaných ze strany Evropské komise. Materiálu předcházela veřejná diskuse pod záštitou Evropské komise zahájená v dubnu 2010, která měla Evropské komisi nastínit možnosti dalšího směřování SZP dle přání zemědělské veřejnosti.

Tématem budoucnosti Společné zemědělské politiky se aktivně zabývá rovněž Evropský parlament, kdy zpravodaj za tuto problematiku Albert Dess představil na jednání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova EP dne 28. 2. 2011 svou zprávu na toto téma. Dne 11. – 12. 4. v rámci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu proběhla diskuse k pozměňovacím návrhům, kterých se sešlo 1.267. Pozměňovací návrhy, zpracované ve spolupráci s nevládními organizacemi, uplatnila prostřednictvím svých europoslanců rovněž ČR. Dne 25. 5. 2011 výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Dessovu zprávu schválil, avšak se zcela odlišným postojem ke cappingu než v její původní verzi. Výbor podpořil návrh EK na zavedení stropů přímých plateb a v souvislosti s tím navrhl zohlednění kritérií velikosti podniku, zaměstnanosti a příspěvku k ochraně životního prostředí. Pokud jde o složku ozelenění, i zde se výbor postavil na stranu EK a podpořil vznik zelené složky plateb financované kompletně z rozpočtu EU. Výbor dále ustoupil z původního požadavku poskytnutí každému členskému státu alespoň 65 % průměru přímých plateb.

V návaznosti na Sdělení EK k budoucí podobě SZP po roce 2013 (18. 11. 2010) a balíček návrhů k podobě příštího Víceletého finančního rámce (29. 6. 2011) představila EK dne 12. 10. 2011 legislativní balíček k budoucímu směřování SZP zahrnující následující návrhy:

  • návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „návrh nařízení o přímých platbách“),
  • návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (dále jen „návrh nařízení o jednotné společné organizaci trhů“),
  • návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „návrh nařízení o rozvoji venkova“),
  • návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (dále jen „návrh horizontálního nařízení“),
  • návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a  náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,
  • návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013,
  • návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.

Diskuse k budoucí podobě SZP v kontextu předložených legislativních návrhů již na půdě Rady započaly za polského předsednictví v říjnu 2011 a intenzivně pokračovaly rovněž za dánského předsednictví, které projednávání uzavřelo předložením Zprávy o pokroku, a za kyperského předsednictví, jež v závěru roku upustilo od snahy dosáhnout dohody o částečném obecném přístupu a vyjednávání zakončilo pouze předložením zprávy o pokroku doplněné konsolidovanými texty k jednotlivým legislativním návrhům.

Aktivní diskuse probíhaly rovněž na půdě Evropského parlamentu ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, kdy na přelomu května a června 2012 zveřejnili zpravodajové návrhy zpráv ke čtyřem klíčovým legislativním návrhům (rozvoj venkova, přímé platby, SOT, horizontální nařízení) k budoucímu směřování SZP. V druhé polovině července 2012 poté došlo ke zveřejnění pozměňovacích návrhů. Kompromisní pozměňovací návrhy pak byly zveřejněny v první polovině ledna 2013. Hlasování Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o reformě SZP proběhlo ve dnech 23. – 24. ledna 2013, tedy již za irského předsednictví. Evropský parlament definitivně odhlasoval svůj poziční dokument na Plenárním zasedání ve Štrasburku ve dnech 11. – 14. 3. 2013.

Irské předsednictví si  v rámci svého ambiciózního programu vytýčilo dosažení dohody o budoucí podobě SZP na půdě Rady EU do konce března t.r. Tento cíl se předsednictví podařilo naplnit a ministři zemědělství na jednání dne 19. 3. 2013 nalezli shodu na obecném postoji Rady, v rámci něhož se podařilo dosáhnout dohody o obecném přístupu k 4 reformním návrhům k SZP tak, aby mohly začít trialogy mezi EP, EK a Radou (první 11. 4., poslední 20. 6.). U přímých plateb, Rada podpořila dobrovolnost capingu. Všechny ČS by měly mít možnost převodu prostředků ve výši 15 % (místo 10 %) z I. do II. pilíře i opačným směrem, ČS s podprůměrnými PP pak až 25 % z II. do I. pilíře (místo 5 %). Rada souhlasila s návrhem schématu pro malé farmáře, schéma pro mladé farmáře by však mělo být dobrovolné, ukončení systému SAPS by mělo být odloženo na 31. 12. 2020 (původně 31. 12. 2013). Co se týče SOT, dle Rady by měl být prodloužen systém cukerných kvót do r. 2017, stejně tak by měl být odložen počátek nového schématu výsadbových práv pro víno na rok 2019. Dosažení dohody mezi institucemi pak předsednictví předpokládá do konce června t.r.

Nutno podotknout, že pokrok ve vyjednávání sektorové legislativy byl velmi úzce navázán rovněž na dosažení dohody o Víceletém finančním rámci (2014 – 2020). Po krachu jednání hlav států a premiérů v listopadu 2012 se dohody podařilo dosáhnout až pod patronací irského předsednictví, kdy na svém jednání ve dnech 7. – 8. 2. 2013 Evropská rada nalezla shodu na finančním rámci pro nadcházející programové období.

Výdaje pro EU-28 byly dohodnuty v maximální výši 959,988 mld. € v závazcích (1,00 % HND EU) a 908,400 mld. € v platbách (0,95 % HND EU), s ročními částkami ve stálých cenách roku 2011 s následnou každoroční úpravou o inflaci. CZ by měla z této částky získat cca 20,5 mld. € (cca 517 mld. Kč), z čehož by měla celková obálka na zemědělství činit 8,2 mld. € (PP a tržní opatření zřejmě 6,1 mld. €, RV necelých 2,2 mld. € - pokles o více než 600 mil. €). Dle bodu 52 Závěrů by mělo navíc dojít k navýšení prostředků na kohezi o 900 mil. €, avšak s vyčleněním 300 mil. € z obálky na RV. Co se týče konvergence PP, všechny ČS s platbami na ha pod 90 % průměru EU sníží v příštím období rozdíl mezi stávající úrovní svých PP a 90 % průměru EU o 1/3 a do r. 2020 by měly všechny ČS dosáhnout úrovně min. 196 €/ha, přičemž konvergence bude financována ČS s nadprůměrnými PP a prováděna progresivním tempem v období 2015 – 2020. Zastropování přímých plateb velkým podnikům bude dobrovolné, avšak ekologizaci PP (ozelenění) budou muset dodržovat všichni farmáři, na což bude vyčleněno 30 % národní obálky členského státu a bude jasně definována flexibilita v souvislosti s volbou jednotlivých opatření.

Nalezením shody na společném postoji Rady jak v případě legislativy k SZP, tak k Víceletému finančnímu rámci diskuse nicméně nekončí. Jedná se pouze o první, byť velmi podstatný krok, neboť pod taktovkou irského předsednictví budou následovat intenzivní vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. S ohledem na značnou názorovou nejednotnost v rámci těchto tří institucí se dá předpokládat, že nalezení kompromisu bude složité.



Legislativní návrhy k budoucí podobě SZP

Závěry Evropské rady - únor 2013  (PDF, 412 KB)
Pokrok ve vyjednávání sektorové legislativy byl velmi úzce navázán rovněž na dosažení dohody o Víceletém finančním rámci (2014 – 2020). Po krachu jednání hlav států a premiérů v listopadu 2012 se dohody podařilo dosáhnout až pod patronací irského předsednictví, kdy na svém jednání ve dnech 7. – 8. 2. 2013 Evropská rada nalezla shodu na finančním rámci pro nadcházející programové období.

Návrh Evropské komise na Víceletý finanční rámec pro období 2014 – 2020  (PDF, 464 KB) 18.4.2013 - Publikace obsahuje základní informace o návrhu Víceletého finančního rámce na období 2014 –2020, předloženém 29. června 2011. Jeho první verze byla zveřejněna v říjnu 2011. Aktualizovaná verze zahrnuje změny, které Evropská komise předložila dne 6. července 2012.

Sdělení Evropské komise k budoucí podobě  (PDF, 297 KB) 18.4.2013
Dne 18. 11. 2010 zveřejnila Evropská komise oficiální verzi Sdělení k budoucí podobě Společné zemědělské politiky. Jedná se o materiál, jehož formální prezentace na půdě Rady EU proběhla dne 29. 11. u příležitosti zasedání ministrů zemědělství a který byl zároveň velmi obecným předvojem konkrétních legislativních návrhů Evropské komise, které následovaly v průběhu roku 2011. Materiálu předcházela veřejná diskuse pod záštitou Evropské komise zahájená v dubnu 2010, která měla Evropské komisi nastínit možnosti dalšího směřování SZP. V návaznosti na text Sdělení EK a vývoj diskusí v rámci pracovních orgánů Rady EU vypracovalo Ministerstvo zemědělství „Rámcovou pozici k budoucí podobě SZP“.

Legislativní návrhy k budoucí podobě SZP
Dne 12. 10. 2011 zveřejnila Evropská komise dlouho očekávaný balíček návrhů k reformě SZP po roce 2013, které obsahuje následujících 7 návrhů.
5.3.2012

Dne 12. 10. 2011 zveřejnila Evropská komise dlouho očekávaný balíček návrhů k reformě SZP po roce 2013, které obsahuje následujících 7 návrhů.

Legislativní návrhy byly v den jejich zveřejnění představeny komisařem D. Cioloşem europoslancům na zasedání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu. Oficiální představení a první výměna názorů na půdě Rady EU k těmto návrhům následně proběhla v rámci Rady ministrů pro zemědělství a rybářství ve dnech 20. – 21. 10. 2011 v Lucemburku. Vyjednávání ohledně budoucí podoby SZP bude pokračovat během nadcházejících předsednictví Dánska, Kypru a Irska v Radě EU.

Přílohy:
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky  (PDF, 573 KB)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty  (PDF, 1 MB)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova  (PDF, 719 KB)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky  (PDF, 677 KB)
Návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty  (PDF, 371 KB)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013  (PDF, 364 KB)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy  (PDF, 358 KB)


Projednávání reformy SZP v Radě pro zemědělství a rybářství

Kompromisní text irského předsednictví (obecný přístup Rady) - Po dlouhých hodinách tvrdého vyjednávání ministři zemědělství EU nalezli dne 19. 3. 2013 v rámci Rady pro zemědělství a rybářství shodu na společném postoji Rady k čtyřem reformním návrhům k budoucí podobě Společné zemědělské politiky. Diskuse o nastavení Společné zemědělské politiky po roce 2013 tím nicméně nekončí. Jedná se pouze o první, byť velmi podstatný krok, neboť pod taktovkou irského předsednictví budou následovat intenzivní vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. S ohledem na značnou názorovou nejednotnost v rámci těchto tří institucí se dá předpokládat, že nalezení kompromisu bude složité. Kompromis   Dodatek

Zpráva o pokroku - kyperské předsednictví  (PDF, 366 KB) - 18. 4. 2013 Zpráva o pokroku dosaženého za kyperského předsednictví v oblasti reformy Společné zemědělské politiky byla prezentována na jednání Rady pro zemědělství a rybářství, která se uskutečnila ve dnech 18. – 19. 12. 2012. Kyperské předsednictví na závěr svého šestiměsíčního předsednictví v Evropské radě upustilo od snahy dosáhnout dohody o částečném obecném přístupu a vyjednávání zakončilo pouze předložením této Zprávy doplněné konsolidovanými texty k jednotlivým legislativním návrhům. Řada otázek v této oblasti zůstala stále otevřena a mezi sporné body patřilo zejména otázka konvergence přímých plateb, zastropování přímých plateb či ozelenění. Rozhodující diskuse se tak přesunuly na irské předsednictví.

Zpráva o pokroku - dánského předsednictví  (PDF, 218 KB) 18. 4. 2013 Dne 18. 6. 2012 na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Lucemburku přednesli zástupci dánského předsednictví Zprávu o pokroku, kterého se jim podařilo dosáhnout v diskuzi o reformě Společné zemědělské politiky. Zpráva shrnuje dosavadní pokroky v jednání i dosud nevyřešené body, které musí být předmětem další debaty. Podle očekávání k důležitým a nevyřešeným tématům patřilo zastropování přímých plateb, konvergence a sbližování přímých plateb napříč regiony a členskými státy EU a požadavky na „ozelenění" SZP.

Závěry maďarského předsednictví k legislativním návrhům budoucí SZP 5.3.2012 - Maďarské předsednictví využilo výsledků politických jednání, aby na základě konsensu delegací připravilo na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství dne 17. 3. 2011 návrh Závěrů Rady. Předsednictví se ovšem nepodařilo získat podporu sedmi členských zemí, a proto byl text přijat jako Závěry předsednictví s podporou kvalifikované většiny členských států. Hlavní překážkou pro schválení plnohodnotných závěrů Rady se stala především malá ambicióznost textu, problematické formulace v kontextu financovaní Společné zemědělské politiky, budoucí podoba tržních opatřeni a rovněž nedostatečný akcent na vyrovnání podmínek mezi členskými státy. Toto úsilí maďarského předsednictví nicméně nebylo naplněno a Rada na svém jednání dne 17. 3. 2011 přijala pouze závěry předsednictví podpořené kvalifikovanou většinou členských států (proti znění textu se vyslovily delegace Velké Británie, Švédska, Dánska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Malty). Hlavní překážkou pro schválení plnohodnotných závěrů Rady se stala především malá ambicióznost textu, problematické formulace v kontextu financování SZP a budoucí podoby tržních opatření a rovněž nedostatečný akcent na vyrovnání podmínek mezi členskými státy. Závěry předsednictví  (PDF, 105 KB) 


Projednávání reformy SZP v Evropském parlamentu

Zpráva EP z plenárního zasedání k Víceletému finančnímu rámci na období 2014 – 2020  (PDF, 124 KB) Dne 13. března 2013 Evropský parlament ve svém usnesení odmítl návrh členských států na podobu příštího Víceletého finančního rámce (VFR), který byl přijat na summitu Evropské rady ve dnech 7. – 8. února. Navržený rozpočet podle EP dostatečně nepodporuje hospodářský růst a vytváření pracovních míst a mohl by vést ke strukturálnímu deficitu. Rovněž je dle EP potřeba zvýšit investice do inovací, výzkumu a vývoje, nový VFR by měl také zajistit úspěšné provádění strategie Evropa 2020 a poskytnout EU nezbytné prostředky pro zotavení se z krize.

Dessova zpráva 5.3.2012 - Tématem budoucnosti Společné zemědělské politiky (SZP) se aktivně zabývá rovněž Evropský parlament. Zpravodaj za tuto problematiku Albert Dess představil na jednání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu dne 28. 2. 2011 svou zprávu na toto téma. Dne 28. 2. 2011 představil zpravodaj Albert Dess na jednání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu svou zprávu na toto téma a ve dnech 11. – 12. 4. 2011 následně proběhla v rámci výboru diskuse k pozměňovacím návrhům k této zprávě (celkem 1267 návrhů). Pozměňovací návrhy, zaměřené proti cappingu a zpracované ve spolupráci s nevládními organizacemi, uplatnila prostřednictvím svých europoslanců rovněž ČR, nicméně tyto pozměňovací návrhy nebyly v rámci finálních diskusí přijaty. Dne 25. 5. 2011 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Dessovu zprávu schválil a dne 23. 6. 2011 byla přijata i při hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Zpráva A. Desse  (PDF, 373 KB)

 


Společné deklarace ČR a členských států k budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2013

Deklarace ke couplovaným platbám iniciovaná Francií - Dne 26. 3. 2012 předložila skupina patnácti zemí deklaraci k problematice tzv. couplovaných plateb (vázané podpory) vyjadřující přesvědčení, že úroveň vnitrostátních stropů dobrovolné vázané podpory by se měla zvýšit na 15 % pro všechny, tedy “staré“ i “nové“, členské státy. PDF ke stažení

Deklarace ke couplovaným platbám iniciovaná Bulharskem - 18. 4. 2013 Dne 12. 12. 2012 představilo Bulharsko s podporu skupiny tzv. nových členských států – České republiky, Lotyšska, Polska, Rumunska a Slovenska deklaraci k problematice tzv. couplovaných plateb (vázané podpory). Deklarace apeluje na Evropskou komisi, aby prozkoumala všechny možnosti, které by mohly umožnit rovné zacházení mezi starými a novými členskými státy s požadavkem zvýšení vázaných podpor nad 10 % také pro nové členské státy. PDF ke stažení

Deklarace zemí Visegrádské skupiny a Bulharska a Rumunska (Rzeszów) - 26. 7. 2012 - Na jednání ministrů zemědělství zemí Visegrádské skupiny, rozšířené o zástupce Bulharska a Rumunska, které se uskutečnilo dne 3. 7. 2012 v polském Rzeszówě, podepsali ministři zemědělství deklaraci o podpoře společných zájmů při reformě Společné zemědělské politiky. Společná deklarace usiluje zejména o obhajobu zájmů zemí využívající jednotnou platbu na plochu – tzv. SAPS (Single Area Payment Scheme) v rámci probíhající reformy Společné zemědělské politiky. Ministři zemědělství zde podepsali deklaraci o podpoře společných zájmů při reformě Společné zemědělské politiky, kterou usilují o obhajobu zájmů zemí využívající jednotnou platbu na plochu - tzv. SAPS a jednodušší, efektivnější, tržně orientovanou a spravedlivou SZP, která posilí konkurenceschopnost a udržitelnost evropského zemědělství. Konkrétně se deklarace zabývá klíčovými otázkami jako je obhajoba dostatečné finanční obálky na rozvoj venkova pro léta 2014 - 2020, možnost diferenciace plateb při očekávaném přechodu našich zemědělců na systém platebních nároků nebo odmítnutím diskriminačního zastropování plateb pro velké zemědělské podniky. - Common Statement of Ministers of Agriculture of the Visegrad Group + Bulgaria and Romania on key elements of the CAP reform  (PDF, 368 KB)

Deklarace proti cappingu - 5. 3. 2013 - Na setkání ministrů zemědělství v Bruselu dne 21. 2. 2011 dosáhla významného úspěchu iniciativa ČR k odmítnutí cappingu, a to podpisem společné deklarace České republiky, Německa, Velké Británie, Slovenska, Rumunska a Itálie. Deklarace byla následně předána komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova. Obecnou podporu deklaraci vyjádřila rovněž řada dalších členských států. Deklarace byla následně předána komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova. Díky iniciativě ČR tak byla dosažena blokační minorita proti zastropování přímých plateb s tím, že obecnou podporu vyjádřila rovněž řada dalších členských států. Deklarace ke cappingu 21.2.2011 (ENG)  (PDF, 119 KB)

 


zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »


hodnotit známkou:
 hodnot známkou 1  hodnot známkou 2  hodnot známkou 3  hodnot známkou 4  hodnot známkou 5

článek hodnocen: 1x výsledná známka: 2.81

článek zobrazen: 2410 lidem

Aktuality
Zprávy
Komodity
Vzdělávání
Dotace
Legislativa
Inzerce
Home
Proč se registrovat
Mapa serveru
Kontakty

Ochrana osobních údajů
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10 – Malešice
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc

www.apic-ak.cz   www.agrocr.cz


Agrární komora ČR (AKČR) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Creative Commons License Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje.

Agrární komora České republiky - AKČR - Copyright © 2005-2012
code WRS vyroba-www.cz