www.apic-ak.cz


Únor
08
2019

Prezident AK ČR na Semináři v Bruselu

Pátého února se na Stálém zastoupení České republiky v Bruselu uskutečnil Seminář k aktuálním otázkám reformy Společné zemědělské politiky, na jehož pořádání se podílelo také Konsorcium nevládních organizací, zemědělských a potravinářských podniků České republiky a Slovenska, do kterého patří také Agrární komora České republiky.

Na Úvod za Českou republiku vystoupil Hlavní vyjednavač Ministerstva zemědělství ČR pro reformu SZP po roce 2020 Ing. Jiří Šír. Ten ve svém vystoupení mimo jiné připomenul, že současná reforma tak, jak ji Evropská komise navrhla v červnu minulého roku, představuje doposud největší odklon od dosavadního modelu Společné zemědělské politiky, a pokud má být zároveň naplněna ambice zjednodušení a snížení administrativy na straně členských států, ale především samotných zemědělců, bude nezbytné zvážit zavedení přechodného období.  Šír dále připomněl specifickou strukturu českého zemědělského sektoru s průměrnou výměrou zemědělského podniku převyšující 130 hektarů, což zástupce ministerstva zemědělství nutí připomínat opatrnost v otázce zastropování, respektive trvat na dobrovolnosti tohoto nástroje. Dále je podle Šíra v rámci reformy především podpořit generační obměnu, tedy mladé zemědělce, pokračovat v důraz na ochranu životního prostředí a udržitelné nakládání s přírodními zdroji motivační podporou nových technologií a procesů (precizní zemědělství) a neomezovat podporu citlivých sektorů jako je živočišná výroba a speciální rostlinná výroba.  

Na vystoupení hlavního vyjednavače ministerstva zemědělství navázal člen COMAGRI (Zemědělského výboru Evropského parlamentu), člen lidovecké frakce EPP-ED, europoslanec za spolkovou zemi Sasko, Peter Jahr. Ten upozornil především na aspekt byrokratické zátěže, kterou si Komise předsevzala omezovat, a na jasný rozpor mezi jejím návrhem, který se týká zastropování a tak zvaného skutečného zemědělce. Jahr přitom připomněl negativní zkušenost členských států a především samotných zemědělců s tak zvanou definicí aktivního zemědělce, která byla uplatňována do roku 2017, a která kromě zbytečné byrokracie nepřinesla jasné výsledky. 

Aktuálně předsedající Rumunsko na jednání zastupoval vedoucí úseku pro zemědělství a venkov Stálého zastoupení Rumunska Achim Irimescu, který jednoznačně potvrdil, že aktuální názor Rumunska a převládající názor Rady v otázce zastropování hovoří pro zastropování dobrovolné, podle Irimesca se jedná na jedné straně o byrokratickou zátěž jak pro státní správu, tak pro samotné zemědělce a navíc jakési podražení nohou pro podniky, které jsou momentálně konkurenceschopné. Irimescu uvedl případ Rumunska, kde je na pulty obchodů domácí produkci schopna dodávat jen hrstka domácích zemědělských podniků, kterých by se právě zastropování týkalo.  

Konsorcium a Agrární komoru České republiky na Semináři zastupoval prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek.  Ten upozornil na paradoxní situaci, kdy část Evropské unie vykazuje poměrně znatelnou nadvýrobu, zatímco další část vykazuje negativní bilanci agrárního zahraničního obchodu. Přitom právě zastropování, jak je navrženo, by znamenalo ohrožení konkurenceschopnosti zemědělských podniků, které v těchto zemích ještě něco vyrábějí. Jandejsek upozornil, že svět se v současnosti odvrací od globalizace a trendem se začíná stávat „lokalizace“. V zemědělství to konkrétně znamená zkracování dodavatelských řetězců, kdy se produkce přibližuje spotřebiteli a naopak. Zároveň se dnes ve světě mluví o tom, že obrovskou výzvou budoucích let bude nejen nasycení rostoucí světové populace, ale také produkce bezpečných a kvalitních potravin pro rostoucí střední třídu v zemích s vysokým růstem HDP, které se ještě nedávno řadily mezi země rozvojové. Velkou výzvou udržitelného rozvoje je podle Jandejska v budoucnu také vyrovnaný vývoj v jednotlivých regionech, na což by měla nová Společná zemědělská politika reagovat, a nikoli rozdíly ještě dále prohlubovat.  

Za Evropskou komisi vystoupil Rudolf Mögele, zástupce ředitele DG Agri, který ve svém příspěvku hájil zastropování jako požadavek společnosti, nad kterým Evropské komise nechtěla přivírat oči a tak ho zkrátka již po třetí řadě Parlamentu a Radě předložila. V předchozích dvou případech byl tento návrh odmítnut, a jak se zatím podle vývoje v Radě zdá, bude tomu tak i nyní. Komise podle Mögeleho chce v rámci nové SZP zemědělce motivovat, aby se spojovali do odbytových organizací a organizací producentů tak, aby byli více konkurenceschopní a posílili svoji pozici v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce.  

V rámci semináře vystoupila také zástupkyně environmentálního nevládního sektoru Faustine Bas-defossez, která pozitivně hodnotila návrh Evropské komise s ohledem na větší míru flexibility pro členské státy v rámci tak zvaných Strategických plánů. Podle Bas-defossez to znamená především dobrou příležitost identifikovat hrozby v nakládání s přírodními zdroji a v ochraně přírody a krajiny a motivovat zemědělce, aby v tomto ohledu dělali více. 

V rámci diskuze se hovořilo především o paradoxu nejistoty ohledně rozpočtu pro SZP po roce 2020, kdy je na jedné straně navrženo 5 % krácení, a na straně druhé se předpokládá, že budou zemědělci muset dělat více pro ochranu přírody a krajiny za méně peněz. Zástupci zemědělců i státní správy se shodli na tom, že v současné době jsou návrhy Komise velmi vágní na to, aby bylo možné se na nové podmínky včas připravit, a bude tak nutné počítat s přechodným obdobím.

Ing. Jan Doležal

Tajmník AK ČR 


zdroj: Agrární komora České republiky »


hodnotit známkou:
 hodnot známkou 1  hodnot známkou 2  hodnot známkou 3  hodnot známkou 4  hodnot známkou 5

článek hodnocen: 7x výsledná známka: 1.25

článek zobrazen: 122 lidem