Komerční banka, a.s.Rozhodčí soud
Proč se registrovat?

Monitoring sucha Agrární komora ČR na Facebooku

KONSORCIUM

AK ČR - Agrarní komora České republiky

Agrární komora České republiky (AK ČR) byla zřízena zákonem. Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství, prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, poskytuje poradenství a informační služby na celém území ČR. AK ČR od roku 1993 pomáhá zachovat tradiční kvalitu českého zemědělství. AKČR svým jednáním pomáhá rozvoji zemědělství a venkova České republiky.

Kalendář akcí

«Listopad 2017 »
č.t.PoÚtStČt SoNe
44.   12345
45. 6789101112
46. 13141516171819
47. 20212223242526
48. 27282930   
14 ukázka zápisu akce AK
 
14 ukázka zápisu akce škol
 
14 takto označený den
se konají akce AK i akce škol
legenda

Dnešní akce:
Dnes se koná 1 akce. přehled konaných akcí naleznete zde ›

Dnešní akce škol:

Kurzovní lístek

18. 11. 2017

EuroEuro25,560
DolarDolar21,712
LibraLibra28,662
zdroj: www.cnb.cz

anketa
Hodnotíme aktuální dění…

Jak často využíváte ve svých smluvních vztazích Rozhodčí doložku

vždy 52%
většinou 18%
minimálně 14%
vůbec 15%

počet hlasů celkem: 304


odkazy
Mohlo by Vás zajímat…

Říjen
20
2017

Agrární komory zemí V4, Litvy, Bulharska a Chorvatska jednaly v Budapešti o prioritách a budoucnosti evropského zemědělství

TISKOVÁ ZPRÁVA - Dne 19. října 2017 se v Budapešti konalo 67. společné jednání zástupců komor zemí Visegradské skupiny, tedy Maďarské agrární komory, Slovenské poľnohospodárskej a potravinárskej komory, Národní rady agrárních komor Polska a Agrární komory České republiky. Dále se setkání jako hosté účastnily také delegace nevládní agrárních organizací z Chorvatska, Litvy a Bulharska. Hlavním tématem byla diskuze k současnému vývoji reformy Společné zemědělské politiky po roce 2020, situace na trzích se zemědělskými a potravinářskými komoditami, pozice k omezování používání chemických ochranných prostředků a podpora Středoevropské iniciativy pro přenos zkušeností v zemědělství, rybářství a lesnictví.

Zásadním bodem diskuze bylo nastavení Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Přestože se názory jednotlivých zemí mírně liší s ohledem na vlastní historii a strukturu zemědělství a tím definované národní priority, je společným požadavkem silná, finančně zabezpečená a ve všech parametrech společná zemědělská politika, která bude přispívat jak k vlastní zemědělské výrobě se zabezpečením výroby potravin, tak k rozvoji života na venkově a plnění jeho přirozených funkcí, a to vše v přímé vazbě na trvale udržitelné využití přírodních zdrojů a péče o krajinu. Formou dodatku byla aktualizována tzv. Bratislavská deklarace z 31. března 2017, která souhrnně definuje společné priority a slouží jako dokument k dalším jednáním s národními vládami, institucemi EU i dalšími partnery. Jak k tématu podotýká Zdeněk Jandejsek, prezident komory: „Z pohledu České republiky je zásadní, že mezi prioritami je trvale zapracováno odmítnutí povinného zastropování a degresivity plateb, rovné podmínky v národních a regionálních podporách, požadavek na evropská pravidla pro obchodní řetězce a zvýšení podpor citlivých komodit. Deklaraci již podepsalo osm zemí a další tři s námi jednají o její podpoře, což znamená, že tuto názorovou sílu již musí bruselští politici a úředníci vzít na vědomí.“  I přes řadu okolností, které se Společné zemědělské politiky EU přímo dotýkají, jako je Brexit, vývoj rozpočtu, požadavků souběžných priorit v otázce migrace či bezpečnosti, musí být evropské zemědělství na úrovni každé členské země moderním a konkurenceschopným sektorem schopným zajistit pro své obyvatele dostatek kvalitních a bezpečných potravin.

Vegetační období letošního roku ve středo- a východoevropském regionu značně poznamenala vlna jarních mrazů i následného sucha. Jak uvedl Milan Semančík, předseda slovenské komory: „Na Slovensku je řada plodin, které stěží dosáhly průměrných výnosům a například u kukuřice, cukrovky, slunečnice či brambor jsou propady o více než 20 %, někteří zemědělci se dostali až na hranici existenčního minima, a proto komora jedná s vládou o zajištění mimořádné pomoci.“


V Chorvatsku došlo vlivem mrazu, sucha a také požárů k naprosto extrémním škodám, které dosáhly 300 miliónů Eur. V Polsku sice nebyly tak zásadní škody suchem, ale na výsledcích sklizně se podepsal jak mráz, tak následně intenzivní deště v obdobní sklizně obilovin, které ovlivnily jak množství, tak kvalitu zrna. Polská vláda proto přislíbila pomoc farmářům v postižených oblastech na úrovni 180 Euro na hektar. Maďarsko zemědělské škody řeší Fondem na kompenzaci rizik, do kterého jsou zapojeni všichni zemědělci a stát, v postižených regionech tak farmáři dostanou 160 Euro na hektar. Celkově je kvalita sklizně plodin ve Střední a Východní Evropě na hranici průměru objemů i kvality a zhruba stejně tak je to i v oblasti zhodnocení živočišné produkce.   

Agrární komory se shodly na tom, že zákazy některých skupin účinných látek v pesticidech prováděné politickými rozhodnutími EU v rámci předběžné opatrnosti a bez vědeckých argumentů jsou populistické a zemědělské prvovýrobě rozhodně neprospívají. V době, kdy není stejně účinná adekvátní náhrada se na ošetřování osiv a následně porostů musí použít naopak více postřiků jiných látek, což zvyšuje náklady, přitom výnosy jsou nižší a ohrožena může být i kvalita produkce. Přítomní se zcela jednotně shodli, že je nezbytné prodloužit povolení k užití glyfosátu. Poněkud absurdní pak je celá záležitost především v případě dovozů komodit a potravin ze třetích zemí, které podobný přístup a zákazy nemají.

Jednání agrárních komor předcházela dne 18. října mezinárodní konference k udržitelnému zemědělství, do jejíhož programu byla zapracována vystoupení zástupců bruselského DG Agri, DG výzkumu a inovací, organizace farmářů a družstev COPA COGECA, ale i univerzit, výzkumných ústavů a také představitelů maďarské vlády a ministerstva zemědělství. Obsah konference směřoval k prezentaci výzev a možností k zavádění inovací, poznatků vědy a výzkumu a moderních trendů do zemědělské prvovýroby, a to nejenom prostřednictvím Společné zemědělské politiky EU s cílem zlepšit efektivitu, výkonost a konkurenceschopnost.

Další společné jednání agrárních komor zemí V4 se v propojení na chystanou Konferenci zemí tří moří uskuteční ve dnech 6. - 7. prosince 2017 v polské Varšavě.


Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR


zdroj: Agrární komora České republiky »


hodnotit známkou:
 hodnot známkou 1  hodnot známkou 2  hodnot známkou 3  hodnot známkou 4  hodnot známkou 5

článek hodnocen: 1x výsledná známka: 1

článek zobrazen: 107 lidem

Aktuality
Zprávy
Komodity
Vzdělávání
Dotace
Legislativa
Inzerce
Home
Proč se registrovat
Mapa serveru
Kontakty
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10 – Malešice
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc

www.apic-ak.cz   www.agrocr.cz


Agrární komora ČR (AKČR) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Creative Commons License Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje.

Agrární komora České republiky - AKČR - Copyright © 2005-2012
code WRS vyroba-www.cz